Praktický charakter závěrečné zkoušky a pojetí témat
Tvůrci jednotného zadání směřují při tvorbě jednotného zadání pro daný obor vzdělání k souladu s návrhem koncepce nové závěrečné zkoušky. Jednotná zadání se postupně vyvíjejí k výrazně praktické orientaci ZZ a ke komplexnímu pojetí zadávaných témat.[1]
Záměrem je dosáhnout toho, aby nová závěrečná zkouška:
- prokazovala, že žáci jsou schopni získané teoretické a encyklopedické vědomosti a poznatky prakticky uplatnit při řešení pracovní problematiky v situacích simulujících reálný výkon daného povolání;
- vedla k tomu, že žáci při řešení dané problematiky samostatně přemýšlejí a uvědomují si vzájemné vztahy a příslušné souvislosti.
Autorské týmy JZZZ proto ještě před zahájením prací posuzují možnosti posilování praktického charakteru závěrečné zkoušky. Témata jednotlivých zkoušek tvoří, příp. inovují tak, aby byla prakticky zaměřená. S ohledem na potřeby oboru vzdělání usilují rovněž o provázanost témat jednotlivých zkoušek.
Pokud jde o pojetí a koncepci témat, z právního hlediska zde neexistuje žádné omezení. Vzhledem ke koncepci NZZ se však doporučuje navrhovat témata tak, aby byla komplexní. O komplexní téma se jedná tehdy, když se dílčí otázky a úkoly, na kterých je téma založeno, vztahují z různých hledisek k vybrané širší odborné oblasti (oblastem) a jsou vzájemně provázány. Žáci při jeho řešení prokazují, že danou problematiku jsou schopni vnímat ve vzájemných vztazích a příslušných souvislostech.
Při tvorbě JZZZ i témat jednotlivých zkoušek je třeba dodržovat základní podmínky pro strukturu i organizaci závěrečné zkoušky, které jsou stanoveny vyhláškou č. 47/2005 Sb. Samotná témata a podklady pro jejich řešení (popis, dokumentace) se vyvářejí v souladu se strukturou tématu v programu Tvůrce JZZZ.
Témata jednotlivých zkoušek jsou zpracovávána takto:
- do JZZZ je vypracováno nejméně 5 témat, ze kterých si ředitel školy z jednotného zadání vybere pro ZZ nejméně 3 témata a žák si z nich jedno téma zvolí. Minimální počet témat je stanoven tak, aby zbývající 2 témata mohla být využita pro účely opravné zkoušky a konání zkoušky v náhradním termínu.
- Jednotlivá témata obsahují libovolný počet úloh, úkolů, otázek či bodů. Svým rozsahem, náročností obsahu i po formální stránce musí být zpracována srovnatelným způsobem. (Nelze např. stanovit u jednoho tématu 3 obecně zadané body a u jiného 15 velmi konkrétně zadaných bodů.)
- Témata jsou vytvářena s ohledem na to, že zkouška trvá nejdéle 240 minut. Ředitel školy určí čas, ve kterém si žáci volí jedno ze stanovených témat. Volba tématu žákem se musí uskutečnit bezprostředně před zahájením písemné zkoušky.
- K obsáhlejším tématům lze zpracovat jejich stručnější anotace, které bude moci škola žákům před zkouškou předložit a usnadnit jim tak volbu tématu. Anotace témat zpracovává autorský tým v případě, že vytváří rozsáhlá témata a žáci by mohli mít potíže rychle se zorientovat v tom, které téma je pro ně nejvhodnější.
- Pokud je součástí řešení témat test, obsahuje jednotné zadání i vypracované pokyny pro žáky se specifikací záznamu odpovědí, správná řešení a pravidla a kritéria hodnocení pro učitele.
- Jestliže je zapotřebí, aby téma obsahovalo technickou či výkresovou dokumentaci (např. technické výkresy, schémata, grafy, obrázky), jsou tyto podklady součástí JZZZ a je věnována zvýšená pozornost kvalitě jejich provedení. Rovněž formální úprava takové dokumentace je provedena v daném JZZZ u různých témat obdobným způsobem se zvážením toho, jak ji budou využívat školy.
- Ke každému tématu písemné zkoušky jsou vždy vytvořena správná řešení zadaných úloh, úkolů, otázek či bodů. Obsahují zpravidla konkrétní údaje vztahující se k zadané otázce, příp. k řešení úkolu. U otázek založených na vypracování volných odpovědí žákem mohou být tyto údaje vyjádřeny i heslovitě, v případě matematických či jiných výpočtů musí být uvedeny jejich výsledky. Zpracování správných řešení velmi ovlivňuje kvalitu jednotného zadání, autorským týmům je proto doporučeno věnovat jim patřičnou pozornost.
- Ke každému tématu jsou vždy vypracována kritéria a pravidla hodnocení. V daném oboru vzdělání je stanoven jednotný způsob jejich zpracování. Pokud je využit pro hodnocení bodový systém, počet přidělovaných bodů odpovídá náročnosti úkolů a otázek stanovených v tématu. Je doporučeno, aby ve všech oborech vzdělání byl sjednocen rozptyl bodového hodnocení a jeho převod na klasifikační stupně; žák by měl být klasifikován nedostatečně, pokud nedosáhne 25 procentních bodů. Jestliže je součástí tématu řešení testu, bývá v rámci hodnocení uvedeno i to, jak se výsledek testu podílí na celkové klasifikaci písemné zkoušky. Pro hodnocení se velmi často využívá jednotně zpracovaných hodnoticích tabulek.
- Pokud je součástí písemné zkoušky cizí jazyk, měl by být zaměřen na ověřování znalosti základní odborné terminologie, případně odborné konverzace běžně užívané v oboru.
Zohlednění koncepce NZZ ve zpracování témat písemné zkoušky: Témata (nebo jejich části) by neměla být zaměřena encyklopedicky, ale soustřeďují se na ověření kompetencí (vědomostí a dovedností), které souvisejí s výkonem praktických odborných činností. Zadané úkoly a otázky je vhodné zaměřovat také např. na plánování práce, ekonomické propočty, technické výpočty, náležitosti spojené s podnikatelskou činností apod., tj. na kompetence, které lze stěží ověřit praktickou zkouškou, ale jsou součástí výkonu povolání. Nebrání-li tomu specifika oboru, je žádoucí navrhovat témata ve vztahu k praktické zkoušce - např. část tématu zaměřit na zpracování písemných podkladů potřebných pro realizaci tématu (případně dílčího úkolu) praktické zkoušky. Pokud je součástí řešení tématu test, měl by být založen na aplikaci teoretických vědomostí při řešení konkrétních praktických úkolů (např. volba příčiny vzniku vady výrobku, výběr správných postupů při nakládání se surovinami či materiály, určování funkcí jednotlivých součástí strojů a zařízení apod.).
- JZZZ obsahuje nejméně 3 témata.[2] Ředitel školy si ze zadání vybere nejméně jedno téma, které v souladu s vyhláškou využije pro ZZ. V případě, že vybere více témat, žáci si téma losují. Pokud se autorský tým rozhodne zpracovat více než tři témata, není nijak omezen jejich počtem, ale v metodických pokynech je mu doporučeno, aby zvážil přiměřenost celkového rozsahu jednotného zadání a náročnost tvorby jednotlivých témat. Obsah témat by měl být navrhován tak, aby při řešení témat žáci prokazovali, že zvládají úkony podstatné pro výkon profese, ke které směřovalo vzdělávání v oboru.
-
Podle
platné vyhlášky koná žák praktickou zkoušku nejdéle 3 dny,
u oborů skupiny 82 Umění, užité umění 2 až 4 týdny. V jednom dni trvá
zkouška nejvýše 7 hodin. Autorský tým je povinen stanovit časový limit, ve
kterém budou školy realizovat jednotné zadání praktické zkoušky v rámci
oboru. Přitom platí zásadní pravidlo, že délka všech témat řešených
v rámci praktické zkoušky podle jednotného zadání musí být stejná
(tj. nelze jedno téma stanovit např. na 12 hodin a druhé na 21 hodin). Minimální
délka trvání praktické zkoušky podle jednotného zadání je 5 hodin.
Doporučuje se koncipovat témata praktické zkoušky tak, aby zde zbyl časový
prostor, který škola může využít pro případné zařazení svých specifik
vyplývajících ze ŠVP, tj. pro tzv. „školní“ část závěrečné zkoušky, zaměřenou
např. na profilaci příslušné školy, regionální specifika atd.
- Součástí každého tématu je stanovení požadavků na materiální a technické zabezpečení zkoušky (vybavení pracoviště, materiál, zařízení, nářadí, nástroje, stroje, pomůcky, měřidla). Tyto požadavky musí odpovídat běžným požadavkům na „standardní“ technické a materiální vybavení škol, které příslušný obor vyučují, a také tomu, že zkouška může probíhat na odborném pracovišti školy nebo v reálných pracovních podmínkách (např. ve firmě).
- Ke každému tématu musí být vypracována kritéria a pravidla pro hodnocení. Zpravidla jsou zpracována jednotným způsobem. Např. u systému bodového hodnocení je (v optimální podobě JZZZ) pro všechna témata stanoven stejný počet dosažitelných bodů, jednotně by měl být stanoven také rozptyl bodů ve vztahu k jednotlivým klasifikačním stupňům. I zde platí, že žák by měl být klasifikován nedostatečně, pokud nedosáhne 25 procentních bodů. Počty bodů přidělované jednotlivým úkolům (příp. pracovním operacím) by měly být přiměřené jejich náročnosti a důležitosti pro výkon profese.
- Pokud je součástí praktické zkoušky cizí jazyk, měl by být zařazen formou ústní jednoduché komunikace mezi vyučujícím a žákem a ověřovat znalost základní odborné konverzace a terminologie běžně užívané v oboru. Zadání tématu pak musí obsahovat písemně zpracovaná konverzační témata, příp. podklady k ověření orientace žáků v odborné terminologii.
Zohlednění koncepce NZZ ve zpracování témat praktické zkoušky je dosaženo tehdy, jestliže témata jsou obsahově zaměřena na oblasti podstatné pro výkon profese, jsou vztažena z různých hledisek k vybrané širší odborné oblasti a umožní ověřit více odborných způsobilostí z KS. Téma by mělo spočívat v řešení konkrétních pracovních problémů (situací) v reálném nebo simulovaném pracovním prostředí a ověřovat připravenost žáků pro praxi. Umožní-li to specifika oboru, je vhodné provázat témata praktické zkoušky s tématy (nebo částmi témat) písemné, příp. ústní zkoušky.
- Pro ústní zkoušku obsahuje jednotné zadání 30 témat, ze kterých ředitel školy vybere pro ZZ nejméně 25 a žák si jedno téma vylosuje.
- Při tvorbě témat ústní zkoušky je zohledněno to, že vlastní zkouška trvá nejdéle 15 minut (příprava ke zkoušce trvá nejméně 15 minut, je-li součástí tématu grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o 15 minut). Tento časový limit zahrnuje i ověřování otázky ze světa práce.
Zohlednění koncepce NZZ ve zpracování témat ústní zkoušky se do koncepce témat promítne tím, že témata obsahují úkoly a otázky zaměřené na navrhování postupu řešení praktických úkolů, jejich zdůvodnění, příp. obhajobu zvolených řešení. Nebrání-li tomu specifika oboru, je vhodná rovněž návaznost témat či jejich částí na témata praktické zkoušky.