Způsob zařazení podotázek do závěrečné zkoušky (KNZZ 2010)
Do každého jednotného zadání je oproti původní závěrečné zkoušce jako nový prvek začleněn blok otázek „Obecný přehled ze světa práce“.
Záměrem je:
- rozvíjet připravenost absolventů na nestabilní a proměnlivé podmínky trhu práce, potenciální rizika nezaměstnanosti, odpovědný přístup k řešení ekonomických otázek svého života (tzv. finanční gramotnost);
- podporovat flexibilitu absolventů, jejich připravenost na možné změny zaměstnání v průběhu profesní dráhy a ochotu dále (celoživotně) se vzdělávat.
Jde o blok stručných otázek, jejichž pojetí směřuje k ověření toho, zda žáci mají základní orientační přehled o běžných problémech pracovního i občanského života dospělých.
Smyslem jejich začlenění do závěrečné zkoušky je, aby žáci odcházeli ze školy s určitou praktickou představou o možnostech zaměstnání a dalšího vzdělávání (tj. měli základní přehled o možnostech pracovního uplatnění a konkrétních zaměstnavatelích v regionu, vhodných způsobech jednání při kontaktech s potenciálním zaměstnavatelem, reálných pracovních a platových podmínkách při nástupu do zaměstnání, možnostech dalšího vzdělávání v oboru i mimo něj apod.). Některé z otázek jsou rovněž zaměřeny na ověření toho, zda se žáci prakticky orientují v základních oblastech pracovně-právních vztahů (např. náležitosti pracovních smluv, podstatná práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele) a zda mají základní praktické povědomí o ekonomických aspektech osobního i pracovního života (podmínky soukromého podnikání v oboru, daně, vedení osobního i rodinného rozpočtu, úvěry a půjčky a rizika z nich vyplývající).
Příprava žáků ve škole na orientaci v těchto oblastech směřuje k rozvoji klíčových kompetencí (např. pracovních, sociálních a personálních, kompetencí k učení, k práci s informacemi apod.). Rovněž napomáhá utvářet finanční gramotnost žáků. Mezi vhodné formy a metody přípravy patří zejména návštěvy různých úřadů a institucí (obecní úřady, úřady práce, soudy, banky, pojišťovny), exkurze na reálná pracoviště (podniky, firmy) a tematické besedy s příslušnými pracovníky. Významné je rovněž průběžné sledování a rozbor mediálně zveřejňovaných aktuálních politických a společenských událostí. Vyučující by v rámci přípravy měli zabezpečit to, aby žáci především na konkrétních případech z běžného i pracovního života byli schopni reflektovat problematiku spojenou s jejich celkovou zaměstnatelností, základním právním a ekonomickým povědomím, schopnostmi vyrovnat se s aktuálními potřebami a změnami společenského prostředí.
Zkoušení otázky ze světa práce spočívá v rozboru obecných občanských i pracovních zkušeností, postojů, názorů, které žák získal při sledování reálného společenského i pracovního dění. V žádném případě nejde o ověřování teoretických vědomostí z nějakého vědního oboru. Žáci mohou pojednávat o problematice související se zadanou otázkou volně, vyučující spíše opravují nesprávné výroky. Případné doplňující otázky zadávají zkoušející formou, která umožní žákům poukazovat na konkrétní příklady a uplatnit praktické zkušenosti.
Časový limit věnovaný na jejich zodpovězení je u ústní zkoušky minimálně 3 minuty a maximálně 5 minut, u praktické zkoušky až 10 minut.
Hodnocení otázek ze světa práce ovlivňuje celkové hodnocení výkonu žáka u ústní zkoušky maximálně v rozmezí jednoho klasifikačního stupně. U praktické zkoušky je stanoven způsob hodnocení otázek v organizačních pokynech spojených se zkouškou. Pokud však žák neuspěje v rámci odborného tématu, je klasifikován stupněm „5 - nedostatečný“, i když otázku z uvedeného bloku zodpověděl správně.
Blok otázek ze světa práce je považován za povinný prvek nové koncepce závěrečné zkoušky. Je společný pro všechny obory vzdělání kategorie H a od šk. roku 2010/2011 existuje rovněž ve variantě uzpůsobené pro obory vzdělání kategorie E. Jeho zařazení do ZZ těchto oborů doporučili vyučující ze škol, které obory vzdělání kategorie E vyučují. Ve školách bude ovšem pilotně ověřován poprvé až u ZZ 2010/2011.
Blok otázek ze světa práce je již dlouhodobě (od roku 2003/2004) vytvářen v NÚOV ve spolupráci s učiteli odborných škol. Je poskytován tvůrcům jednotného zadání, kteří až dosud rozhodovali o tom, zda tyto otázky budou zařazeny v ústní zkoušce či v praktické zkoušce.
Způsob zařazení podotázek z Obecného přehledu ze světa práce do závěrečné zkoušky (KNZZ 2010)
Otázky ze světa práce mohly být až do šk. r. 2010/2011 přiřazovány k tématům ústní zkoušky, v odůvodněných případech v souladu s jednotným zadáním k tématům praktické zkoušky. O této záležitosti rozhodoval autorský tým JZZZ.
Vzhledem k tomu, že možnost zařadit tyto otázky do praktické zkoušky byla využívána v minulých letech velmi sporadicky (pouze u několika málo oborů) a ve šk. r. 2009/2010 byla využita již pouze v jednom jednotném zadání (obor vzdělání autoelektrikář), nebude již tato možnost v koncepci nové závěrečné zkoušky 2010 autorským týmům poskytnuta. Uvedené řešení přihlíží rovněž k faktu, že v rámci praktické zkoušky je poměrně problematické jak samotné losování otázky, tak i zajišťování organizačních podmínek jejich ověřování (prostory, přítomnost vyučujících teoretických předmětů).
Otázky ze světa práce tedy budou přiřazovány vždy k ústní zkoušce. Autorský tým přitom využívá celého souboru otázek ze světa práce, který je již zabudován v rámcové osnově/struktuře JZZZ v programu Tvůrce JZZZ. Kromě otázek samotných jsou zde obsaženy i organizační pokyny pro učitele, které se vztahují ke způsobu využití otázek v rámci příslušné zkoušky a jejich zkoušení a hodnocení.
Editor JZZZ, příp. pověření autoři vybírají z tohoto bloku 30 otázek, které přiřazují přímo k tématům ústní zkoušky (tj. ke 30 tématům je přiřazeno 30 různých otázek ze světa práce), tzn. že školy je v příslušném jednotném zadání získají již fixně rozčleněny. Tím je autorskému týmu dána možnost zvážit začlenění určité otázky ze světa k příslušnému tématu (kde lze uplatnit kritéria kompenzace náročnosti odborných otázek stanovených v daném tématu, návaznost na tyto odborné otázky atp.).
Pojetí samostatné odborné práce
Samostatná odborná práce je dalším netradičním prvkem KNZZ, který v původní závěrečné zkoušce dosud nebyl explicitně začleněn (ačkoliv jej již školy v některých oborech vzdělání implicitně dlouhodobě využívaly). Návrh možnosti zařadit do přípravy a realizace závěrečné zkoušky tento prvek tedy vychází, obdobně jako myšlenka jednotného zadání, především z reálných potřeb škol. Ty samozřejmě musely reagovat na reálné a zejména rozdílné potřeby ověřování výsledků vzdělávání v jednotlivých oborech vzdělání.
Záměrem je dosáhnout toho, aby závěrečná zkouška:
- vyhovovala širokému spektru učebních oborů, které mají často výrazně rozdílný charakter obsahu vzdělání i způsobu ověřování jeho výsledků;
- byla koncipována natolik pružně, že specifické potřeby a požadavky jednotlivých oborů vzdělání mohou být v jejím rámci reflektovány.
Vlastní iniciativy v této oblasti projevily zejména školy, které vyučují tzv. gastronomické obory a některé obory osobních a provozních služeb. V oborech vzdělání kuchař, kuchař-číšník pro pohostinství, číšník-servírka se výsledky samostatné odborné práce u závěrečné zkoušky začaly využívat nejdříve. Příslušné školy hodnotily účelnost zařazení tohoto nového prvku jednoznačně kladně. Na základě získaných zkušeností se počet oborů, ve kterých jsou při závěrečné zkoušce využívány výsledky samostatné odborné práce, postupně rozrůstá.
Pojetí samostatné odborné práce
Pojetí samostatné odborné práce prošlo od šk. r. roku 2007/2008 určitými revizemi, jejichž smyslem bylo především upřesnit metodické pokyny pro zpracovatele návrhů SOP (autorské týmy, které návrhy na témata SOP vytvářejí), jakož i organizační pokyny pro školy, které jednotné zadání obsahující samostatnou odbornou práci využívají u závěrečné zkoušky.
Termínem „samostatná odborná práce“ se označuje písemné zpracování komplexního úkolu zaměřeného na prokázání všeobecných i odborných znalostí a dovedností, které úzce souvisejí s výkonem praktických činností v rámci daného oboru. Charakteristickým rysem samostatné odborné práce (SOP) je její širší obsahové zaměření, příp. začlenění podnikatelských aktivit (např. vypracování kompletních podkladů pro zhotovení a propagaci výrobků, služeb, návrh na zřízení soukromé provozovny, založení soukromého podnikání v oboru apod.).
Jde o práci, která je žákům zadávána s předstihem, nejdříve v lednu daného školního roku, a na její zpracování je jim poskytován delší časový prostor – minimálně jeden měsíc. Žáci práci samostatně tvoří a průběžně konzultují s vyučujícími ve stanoveném časovém rozpětí. Odevzdají ji nejpozději 3 týdny před závěrečnou klasifikací v termínu určeném ředitelem školy. Škola zajistí, aby samostatná odborná práce byla k dispozici zkušební komisi. Pokud žák SOP neodevzdá, je u závěrečné zkoušky výrazně znevýhodněn.
V jednotném zadání je stanoveno téma (příp. několik témat) samostatné odborné práce, osnova jejího obsahu a požadavky na formální úpravu písemného zpracování. Rovněž jsou zde uvedeny obecné pokyny k organizaci jejího zadávání, zpracování, odevzdání a způsobu hodnocení. Jejich upřesnění je v kompetenci ředitele školy.
Samostatná odborná práce není z legislativních důvodů dosud zařazena jako svébytná součást závěrečné zkoušky, je ovšem v rámci zkoušky využívána formou prezentace a obhajoby jejích výstupů, které se promítají do klasifikace příslušné zkoušky. Žák představuje písemné zpracování SOP zkušební komisi, vysvětluje a obhajuje způsob a postup navrženého řešení. Jestliže je SOP spojena s vypracováním praktického úkolu, vysvětluje a obhajuje rovněž způsob i výsledek jeho realizace. Pro obhajobu SOP je využívána praktická zkouška.
Smyslem využívání samostatné odborné práce u závěrečné zkoušky je to, že žáci při jejím zpracování mohou prokázat hlubší a ucelenější znalost určité odborné problematiky, kterou řeší na základě samostatného a tvůrčího přístupu. Také mohou předvést schopnost prezentovat výsledky vlastní práce. Zkoušející má příležitost na tomto základě nejen lépe posoudit celkovou odbornou připravenost žáka na výkon daného povolání, ale i jeho klíčové kompetence (především komunikativní, personální a sociální, schopnost vyhledávat a zpracovávat informace).
Možnost využívat samostatnou odbornou práci u závěrečné zkoušky je prvkem koncepce nové závěrečné zkoušky, jehož zařazení do závěrečné zkoušky není povinné pro všechny obory vzdělání. Využití samostatné odborné práce stanoví jednotné zadání. Jak již bylo výše uvedeno, jeho tvůrci tedy rozhodují o jejím zařazení, resp. nezařazení do závěrečné zkoušky konkrétního oboru vzdělání.
Současná právní úprava neumožňuje zařadit do závěrečné zkoušky samostatnou odbornou práci jako svébytný prvek. Proto je řešení SOP součástí vzdělávání v rámci odborného vyučovacího předmětu, který stanoví ředitel školy. Při závěrečné zkoušce se pak využívají její výsledky (prezentace a obhajoba SOP, příp. zhotovení výrobku podle vypracovaného technologického postupu, technické dokumentace apod.).
Výrazně pozitivní zkušenosti v této oblasti potvrdily, že samostatná odborná práce má v koncepci nové závěrečné zkoušky svoje opodstatnění. Při legislativních úpravách ukončování vzdělávání v oborech středního vzdělání s výučním listem bude proto třeba zohlednit potřebu začlenění tohoto nového prvku do závěrečné zkoušky.
Pokud je využití samostatné odborné práce součástí jednotného zadání určitého oboru vzdělání, obsahuje dané jednotné zadání samostatný oddíl, věnovaný této problematice. V něm autoři jednotného zadání zpracují:
a) Zadání SOP, které obsahuje:
- charakteristiku dokumentace, kterou žáci mají vypracovat ke stanovenému tématu (kromě písemné např. technická, obrázková apod.); pokud zadání obsahuje více témat, pak stanovení, zda je téma žákovi přiděleno, či si je losuje nebo volí;
- téma/témata SOP – zde se jedná o formulace odborné tematické oblasti nebo komplexního praktického úkolu, který budou žáci ve své samostatné odborné práci řešit; téma SOP je třeba formulovat natolik konkrétně, aby byla zajištěna srovnatelnost jeho zpracování mezi jednotlivými školami;
- osnovu SOP, v níž je kromě obsahové struktury (úvod, text řešení, závěr, přílohy) uveden heslovitě i obsah jednotlivých částí/kapitol;
- požadavky na formální úpravu SOP, tj. minimální rozsah a formát písemného zpracování příslušného tématu, příp. dokumentace k úkolu, pokyny ke zpracování textu na PC (typ a velikost písma), náležitosti titulního listu apod.
b) Rámcové vymezení termínů zadání SOP (nejdříve leden příslušného roku), délky jejího řešení (minimálně jeden měsíc) a odevzdání (nejpozději do tří týdnů před závěrečnou klasifikací). Na tomto místě jsou rovněž uvedeny pokyny pro ředitele školy ke stanovení vyučovacího předmětu, v jehož rámci bude SOP vypracována, konkrétních termínů jejího zadání a odevzdání, určení způsobu převzetí SOP a zabezpečení konzultací žáků s vyučujícími.
c) Zařazení a prezentace SOP u závěrečné zkoušky:
- v rámci které zkoušky bude využita SOP (praktické/ústní);
- kdy bude v rámci stanovené zkoušky probíhat prezentace a obhajoba SOP, příp. vypracování praktického úkolu nebo jeho části (na začátku, na konci, v průběhu zkoušky, dle rozhodnutí školy, zkušební komise apod.).
d) Způsob hodnocení/kritéria hodnocení SOP:
- náležitosti prezentace a obhajoby SOP (představení písemné SOP zkušební komisi, popis a zdůvodnění zvoleného postupu řešení včetně využívání informačních zdrojů, posouzení přínosu práce pro profesní uplatnění žáka, příp. prezentace vypracovaného praktického úkolu nebo jeho části apod.);
- hodnocené oblasti (zdůvodnění použitého postupu řešení/způsobu zpracování, dodržení jednotlivých bodů zadání, obsahová i formální úroveň zpracování, používání odborné terminologie, komunikace a reakce na dotazy členů zkušební komise atd.);
- v případě vypracování praktického úkolu se rovněž hodnotí dodržování popsaného způsobu zpracování (technologického postupu), dodržování norem, BOZP, hygienických předpisů apod.;
- hodnocení SOP je součástí celkového hodnocení a klasifikace praktické/ústní zkoušky dle pravidel uvedených v JZZZ.
e) Způsob řešení v případě, že žák neodevzdá práci ve stanoveném termínu, příp. vůbec:
- Jestliže žák neodevzdá SOP ve stanoveném termínu, může ředitel školy v odůvodněných případech povolit odevzdání SOP v náhradním termínu.
- Jestliže žák SOP neodevzdá, nebude bodově hodnocen za příslušnou část závěrečné zkoušky související se zpracováním, prezentací a obhajobou SOP.
f) Pokyny pro žáka k vypracování SOP (jejich zpracování záleží na rozhodnutí autorského týmu).
Součástí textu oddílu věnovaného samostatné odborné práci jsou i upřesňující informace k postupu při využití SOP pro „školní“ téma (pokud je tato možnost v jednotném zadání příslušného oboru vzdělání uvedena).
Škola je povinna realizovat samostatnou odbornou práci podle JZZZ. Kromě toho může zadat žákům k řešení SOP také další (školní) téma, které je určeno k realizaci školní části závěrečné zkoušky. Obsah tohoto „školního“ tématu pak navrhuje sama, přitom musí dodržet veškeré požadavky na rozpracování podkladů k SOP.