Rapidní pokrok v technologiích, rychlá výměna informací v globalizovaném světě, stále vznikající nová úzká odvětví práce v kombinaci s horentní nezaměstnaností a obavami o udržení zaměstnání, k tomu ještě štědrá nabídka škol – to vše chtě nechtě udržuje současníka v neustálém vzdělanostním procesu.
Ačkoli u nás celoživotní vzdělávání tolik nerezonuje jako v západních zemích, měl by každý jedinec usilující o zvýšení vlastní konkurenceschopnosti o dalším učení uvažovat, byť to může bolet.
Schopnost práce s počítačem na uživatelské úrovni je už dnes očekávanou dovedností u většiny uchazečů. Stále častěji jsou požadovány i u dělnických profesí. Doplnit si vzdělání v oboru IT lze poměrně snadno, protože nabídka kurzů pro výuku práce s počítačem je na internetu bohatá. Osvojit si základní dovednosti by nemělo dělat větší problémy. Jak ale platí u všech oborů, znalost něčeho navíc vždy pomáhá. Například v případě jazykových znalostí zaměstnavatelé už pokládají za standard, že uchazeč o zaměstnání ovládá angličtinu na komunikativní úrovni. Jenže co jim zpravidla chybí, je znalost druhého jazyka.
Jazyk za stovku nebo i 250 korun
Také z jazykových kurzů by si mohl člověk vybírat dlouho. Řádově mohou vyjít na tisícikoruny. Někde vyjde hodina výuky na stovku, jinde na 250 Kč. Často se doporučují kurzy v zahraničí, které jsou dražší, zato podle odborníků efektivnější. Samozřejmě i díky samotnému cestování po cizích zemích si člověk svou jazykovou výbavu vytříbí.
Řada lidí si vystačí s tím, že si koupí učebnici a vzdělává se doma. Samostudium je ale pro mimořádně disciplinované jedince, kteří se dokážou ve volném čase ke studiu přinutit. Vše potřebné je také k dohledání na internetu, ovšem je třeba pamatovat také na fakt, že internet je zaplaven nesmysly a nesourodými informacemi. Kdo je není schopen vyfiltrovat, měl by se svěřit do rukou odborníka, který jej informačním labyrintem provede.
Vedle kurzů šitých na míru by se nemělo zapomínat na otevřený školský systém. Střední a vysoké školy nabízejí různé formy studia, které vycházejí vstříc pracujícím. Některé střední školy například nabízejí tzv. distanční formy vzdělávání, neboli e-learning, které se uskutečňuje převážně nebo výhradně prostřednictvím informačních technologií. Podle zákona je délka takového vzdělávání nanejvýš o jeden rok delší než doba vzdělávání v klasické denní formě.
Učně zaujme nabídka tzv. zkráceného studia, v jehož rámci lze získat druhý výuční list už během jednoho roku, protože školy mohou uznat všeobecné vzdělání, které je všem školám společné, a věnují se pak jen odborné stránce vzdělání.
Po večerech i o sobotách
Některé střední školy dnes v rámci projektu UNIV (viz následující strana) poskytují rekvalifikační kurzy pro dospělé. Jejich cena se liší podle materiální náročnosti.
E-learning se postupně prosazuje i na vysokých školách, oblíbenější jsou ale stále různé druhy dálkového studia, v jejichž rámci je třeba absolvovat 200 až 220 konzultačních hodin, například o sobotách.
Výjimkou nejsou ani večerní formy, kdy student podstupuje několikrát týdně v odpoledních a večerních hodinách 10 až 18 hodin. Časté jsou kombinace různých typů forem vzdělávání.
Za další studium VŠ se platí, přičemž výše poplatku se odvíjí od nákladů pro daný obor. Například semestr studia Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která nabízí spíše levnější obory, vyjde na deset tisíc korun.
Také VŠ nabízejí různé kurzy, ať už zájmové nebo zaměřené na výkon povolání. Jejich cena se značně liší, může vyjít na pár stovek za semestr, nebo i na 200 tisíc. Nicméně všechny přednášky na VŠ jsou přístupné veřejnosti zdarma.