"Kurzy jsou orientovány převážně na to, co školy učí," uvedla Bydžovská. Technická učiliště si tak třeba v rámci projektu vytvořila kurz na programování na CNC strojích, zahradnické školy zase kurz vazby květin a obchodní akademie například program základy podnikání. "V prvé řadě dominují gastro obory," dodala ale Bydžovská. Uvedla, že kurz kuchař-číšník si dělají třeba pracovnice školních jídelen, které nemají odborné vzdělání.
Podmínkou pro vytvoření kurzu je, aby měli absolventi v daném regionu uplatnění. Například Střední škola informatiky a služeb si tak zřídila kurz pro sportovní maséry, protože v okolí je několik lázní. "My máme tu školu opravdu dobře vybavenou a bylo by škoda to využívat jen dopoledne pro žáky," myslí si učitelka odborného výcviku Jana Krajčírová.
Mezi frekventanty jsou podle Bydžovské mladí lidé čerstvě po škole, ale i senioři. Zhruba 70 procent tvoří ženy. Mnoho lidí pošle na kurz úřad práce, někteří se na něj ale přihlásí jen ze zájmu a nastartují pak třeba vlastní podnikání. "Na mateřské dovolené jsem propadla focení dětí," uvedla absolventka kurzu práce s programem Photoshop na opavské Obchodní akademii Petra. Po skončení kurzu si s manželem pronajala ateliér a při rodičovské dovolené se chce věnovat focení profesionálně.
"Někdo volí ten kurz, protože ví, že je to zdarma," připustila Bydžovská. Kurzy jsou ale hrazeny z EU jen zpočátku, kdy je školy ověřují. Později je ale školy zpoplatní. Například tříměsíční kurz sportovního maséra stojí kolem 5000 korun.
Projekt by měl skončit letos v říjnu, EU na něj dá 300 milionů korun. Celkem má vzniknout několik stovek kurzů. Při zakončení dostane absolvent certifikát. V některých oborech jsou kurzy navázány na takzvanou národní soustavu kvalifikací, a jejich absolvování tak bude uznáno jako alternativa k vystudování daného oboru.